Kvě 252016
 

Finanční svět byl šokován posledním oficiálním oznámením klanu Rockefellerů o úplném odstoupení od uhlovodíkového byznysu (ropa, plyn). Nezkušený obyvatel země na téhle informaci nemusí vidět nic zvláštního, ale ve skutečnosti je to událost v globálním měřítku. Král padl. A spolu s ním i zbytek jeho impéria. Začátkem roku 1870, kdy vznikl Standart Oil, vymysleli Rockefelleři plán na vytvoření absolutního monopolu na trhu uhlovodíků. Tento plán jim měl pomoci uskutečnit daleko důležitější projekt, nastolení nového světového řádu, založeného na totální kontrole trhu s energií.

Rok co rok, krok za krokem nepohrdali žádnými prostředky a bezostyšně se blížili ke svému cíli. Započetí první, potom druhé světové války, množství lokálních ozbrojených konfliktů – to všechno směřovalo jen k dostižení kontroly nad lidstvem.

Rockefelleři se všemi způsoby snažili získat kontrolu nad veškerými nalezišti ropy, plynu a uhlí. A to buď přímo nebo nepřímo (prostřednictvím krycích společnosti nebo dosazením loutkové vlády). A možná by jednou toho cíle i dosáhli, pokud by neexistoval slavný zákon rovnováhy, který říká, že každá síla má vždy protiváhu rovnající se její síle.

Ani tento krát to nebyla výjimka, co se týká „Američanů“, zkřížili jim cestu jejích věční rivalové Rotschildi. Evropský klan se vždy lišil od zaoceánských „partnerů“ způsobem hledání kompromisních řešení ve sporných problémech. Zatímco Rockefelleři vždy volili spíše metody vedení „byznysu“.

V téhle „hře o trůny“ na vyšší úrovni je hlavní zbraň kapitál a umění jeho efektivního využití. S tím souvisí i umění vedení zákulisních her a intrik, které mají přednost před použitím hrubé síly, banditismem a násilím, které právě dost často volí zaoceánský klan.

Aktivní konfrontace mezi americkým klanem – Rockefelleři a evropským – Rotschildi v oblasti uhlovodíků začalo teprve před více než dvaceti lety. Konfrontace se vyvíjela poměrně dynamicky a dospěla k tomu, že Rockefelleři museli před čtyřmi lety uznat Rotschildy jako rovnocenného protihráče na trhu s uhlovodíky. Američtí pohlaváři se nemohli smířit s taktickou porážkou a rozhodli se zahrát jako vždy ve velkém a vyložili hned několik karet na stůl. Rozhodli se vsadit na břidlicovou ropu (dodnes mnozí věří, že je to pouze mýtus). A zároveň se rozhodli vydělat peníze na dvou oblíbených „hobby“ – těžba uhlovodíků a válka. Za tímto účelem byl vytvořen a realizovaný plán, nyní známý jako „Arabské jaro“. Po dosazení loutkové vlády v  zemích severní Afriky byl také zapuštěn následující projekt – ISIS.

Skutečnost je, že břidlicové ropné naleziště nikdo nikdy pořádně nezkoumal z důvodu nízké kvality konečného produktu a absolutní nerentability těžby a výroby. Kdokoliv kdo je více či méně zběhlý v této oblasti ví, že tato myšlenka je sama o sobě marná a utopická. Ovšem když se za danou věc postaví „významní odborníci“ v tomhle oboru, tak zdravý rozum zůstává stát dokonce i lidem s velkým množstvím peněz, kteří jsou zvyklí velmi pečlivě vybírat projekty pro investování.  Proto peníze od důvěřivých a chamtivých vkladatelů tekli k Rockefellerům nekončícím proudem. A tak mohli přesvědčit celý finanční svět touhle iluzí reality, kterou sami stvořili.

Ovšem pokud „americká břidlicová ropa“ je mystifikace, odkud se braly tankery plné ropy? Podstata podvodu je, že dobře vycvičené a ozbrojené gangy hrdlořezů stvořené pod heslem „globální kalifát“, obsadili oblasti nalezišť ropy v Sýrií a na severu Iráku. Samozřejmě, že těžba ropy se v těchto oblastech nezastavila ani na jediný den. Ozbrojenci z ISIS začali „prodávat“ ropu svých chlebodárcům za 10$ za barel. Přesněji řečeno pirátská ropa Rockefellerů, která se dostávala na jejich tankery, se v okamžiku měnila na „americkou břidlicovou ropu“, která stála 12$ za barel. Z toho šli 2$ na účet společnosti syna prezidenta Erdogana, který sehrál důležitou roli v tomto schématu.

Pro zachování a posílení „krásné břidlicové pohádky“ Rockefelleři přivedli k moci na Ukrajině Petra Porošenka s celou jeho fašistickou bandou která je rozeseta ve vládě. Zde stejně jako dříve v Sýrii, Iráku, Libyi, Egyptě jsou stejné zájmy – vypuknutí války, obvyklý a velmi výnosný obchod, a navíc získaní přístupu k plynovým nalezišť, který měli Rockefelleři získat v Doněcké oblasti.  Tohle byla podmínka zaoceánských pánu, kterou dali Porošenkovi a jeho vládě za moc v zemi a post prezidenta. „Čokoládový král“ se zavázal předat tato území svému majiteli, který plánoval po začištění regionu od „přebytečného a nesouhlasícího obyvatelstva“ zde začít zkoumat a využívat tato naleziště na Ukrajině.

My všichni jsme se stali nejenom svědci, ale také i nevědomými účastníky Třetí světové války, která se naštěstí už nachází ve svém logickém závěru. Přeci každá válka dříve nebo později skončí. Ve skutečnosti, do téhle války bylo zapojeno mnoho viditelných i neviditelných účastníků.

Nyní je zřejmé, že všechny události, které se rozvíjeli před našima očima, byli obrovskou divadelní hrou, za jejíž kulisami se nacházel klan Rockefellerů v čele aliance nelidí, a na druhé straně sjednocení sil které se postavily za zájmy lidstva, kde tu nejdůležitější roli sehrálo Ruské vedení. Je také důležité poznamenat, že klíčovou roli sehrál klan Rotschildů, který se připojil k alianci v boji proti globálnímu zlu.

Pojďme sledovat chronologií události. V Sýrií začíná krveprolití. Administrace Baracka Obamy, zahnaná Rockefellery do hluboké dluhové jámy je vynucená poslouchat příkazy klanu a lichvářů a na eskalaci konfliktu, fakticky sponzoruje ozbrojence ISIS.

Do Evropy přes teritorium zemí – oběti „arabského jara“ v severní Africe, stejně jako přes Turecko a Řecko na Středním východě se organizuje mnohomilionový proud migrantu, který je podporován Evropskou loutkovou vládou Rockefellerů v čele s Angelou Merkelovou. Ve skutečnosti probíhá export terorismu, vytváří se podmínky pro dobytí Evropy ozbrojenci z ISIS a realizuje se plán pro pomstu Rotschildům za dočasnou (tehdy si to tak mysleli) porážku na trhu s uhlovodíky. Plánuje se tak korporativní válka v samém centru západní civilizace. A jak už všichni dobře víme, pro americký klan je válka jenom další způsob jak řešit byznys. Je třeba také poznamenat, že „arabské jaro“ a svržení „nenávistných diktatur“ byla jenom přípravná fáze pro Rockefellery, jelikož předchozí představitelé těchto Severo-afrických a arabských zemí se zavázali Evropě, že zadrží proudy nelegálních migrantu z Černého kontinentu.

Mezitím, na Ukrajině nastává svržení legitimního prezidenta Janukovyče. K vlasti se dostávají zloději, kteří plní příkazy svých zaoceánských pánu a začínají krvavou válku – ve skutečnosti genocid proti rusky mluvicímu obyvatelstvu. Všechny tyto etapy aliance nelidí byly dobře naplánované, spočítané a přesně realizované.

Ovšem každý jejích tah vždy přišla jednoznačná a velkolepá odpověď od vynikajícího šach-mistra. Putin nikdy nejednal ve spěchu, vždy zachoval klid a zdravý rozum. V každé epizodě jednal více než adekvátně a zároveň budoval aliancí v zájmu lidstva celkově a hlavně ve prospěch Ruska samotného.

Dlouho před invazí do Sýrie vedení RF vědělo o připravované provokaci. Předvídáním nepříznivých geopolitických důsledku připravovaných akcí a jejích tragický následek pro syrský lid, jednali ruští diplomaté s Bašarem Asadem a dosáhli k dohodě. Rusko se rozhodlo převzít na sebe odpovědnost za zachování celistvosti arabské republiky. Někomu se může zdát, že RF byla málo aktivní nebo se zapojila příliš pozdě, až když Sýrií začali bombardovat, ovšem ta skutečná válka neprobíhala na teritoriu Blízkého Východu, kde bohužel umírali lidé, ale na diplomatických frontách, v tzv. zákulisí. Výsledky skutečných vítězství právě teď sledujeme.

Rockefelleři utrpěli vážnou porážku na svém teritoriu. Je třeba poznamenat, že v tom mají velkou zásluhu i Rotschildi. V USA začala velká politická krize.

V pravou chvíli, kdy byly vytvořeny ideální podmínky, Rusko poslalo svou armádu na území Sýrie a dostatečně operativně tam udělali pořádek. To nejdůležitější, čeho dostihla vojska RF – úplně odpojila Rockefellery od potoku kradené ropy ze Sýrie a severu Iráku a zároveň zastavila proud „utečenců“ do Evropy, čímž zabezpečila starý kontinent od eskalace dané situace. Ano, problém ještě není vyřešený do úplného konce, jelikož až příliš svědomitě plnily svoje rozkazy Merkel a Erdogan, každopádně teď to půjde o dost snáze. Samozřejmě, že tyhle akce dost rozzuřily běsnicího Turka.

On, za prvé přišel o velmi lukrativní byznys, dokonce hned o dva („mírumilovní uprchlici“ a „břidlicová ropa“) a za druhé, si najednou uvědomil, že byl hozen na smetiště dějin, jako využitá a teď už přebytečná věc. Sestřelení SU-24 nad Sýrií, to je jen hysterie dopředu odsouzeného politika. Tady musíme vzdát hold Vladimiru Vladimirovičovi, za zachování chladné hlavy, a že našel sílu držet se zpět a vyhnout se ztrátě mnoha tisíců životu nevinných Turků tím, že se rozhodl na provokaci neodpovídat.

Nyní je otázka Sýrie uzavřená: Putin umožnil USA odejít z konfliktu a zachovat si čistou tvář, osud ISIS vyřešen a vojáci RF zůstávají na Středním Východě k plnění mírových misí a pomoci začištění regionu.

Co se týká Evropy, jak už bylo poznamenáno, byl vyřešen hlavní problém – zastavení proudu s „obětmi konfliktu“, kteří jak všichni víme, jsou z „nějakého“ důvodu převážně mladí muži s drahými telefony a dostatečným množstvím hotovosti. Samozřejmě, evropští představitelé se ještě budou muset hodně vynasnažit, než si starý kontinent bude moci s úlevou vydechnout. V první řadě jde o práci tajných služeb. A potom také ochotu občanu se podělit o společné teritorium a nějak spolu vycházet. Budou se muset přizpůsobit novým podmínkám, v jakých se ocitli díky snahám svých vládců – loutky klanu Rockefellerů, kteří přijali na svoje teritorium okolo 2 milionu migrantů.  V Celém se dá říct, že osud EU je prakticky předem jasný: hýří hospodářská krize, problémy s nelegálními migranty, touha jednotlivých státu se dostat pryč z anti-přátelské a společné aliance, čímž ze sebe sundají kazajku různých nesmyslných povinnosti a požadavků. To vše nevěstí nic dobrého pro budoucnost EU.

Asi nejvíce obtížná situace se teď rýsuje na Ukrajině. Američané přivedli k moci vrahy a zloděje, kteří okrádají a vraždí civilisty kdysi prosperujícího regionu. A nyní s nedávnými geopolitickými otřesy,  je to Ukrajina kde budou probíhat ty nejdramatičtější události, kterými se staneme svědky v blízké době.

V složivší se situaci je naprosto nevýhodné pro americké pány ještě zachraňovat krysy z potápějící se lodi. Bílý dům se už prakticky otevřeně staví zády k „Čokoládovému králi“. Nikdo nepotřebuje cizí problémy, když těch svých má nad hlavu. To znamená, že cesta do oblíbených Spojených Státu je pro Porošenka a jeho bandu uzavřená. Stejná situace je i s Velkou Británii, věčný patron pirátů a zločinců všeho druhů. Britská koruna se musí přiklánět na stranu vítězů, aby z toho taky vyšla čistá. Co se týká EU, tak o tom ani nemůže být řeč. Pro ní je teď hlavním úkolem naladit dobré vztahy s Ruskem, které byli poslední roky pošlapány. Evropa už kategoricky demonstrovala svou neochotu přijímat „mladou demokracií“ do své rodiny. Referendům v Nizozemí – formální důkaz. Ukrajinu, v podobě v jaké ji vidíme dnes, nepotřebuje nikdo kromě samotných Ukrajinců. Pro Kyjevský řežím to znamená faktická smrt. A nejsou to jenom slova, nebo řeč o konci politické kariéry pro dané jedince.

23. července 2015 předseda vyšetřovacího výboru RF Alexandr Bastrykin, v rozhovoru pro „Rossijkaja Gazeta“ (vydání. №6733 (162)) uvádí, že v roce 2014 ve struktuře hlavního oddělení pro vyšetřování bylo zřízeno specializované vedení pro vyšetřování trestných činů spojených s užíváním nedovolených prostředku a způsobu vedení boje. Úřad se zabývá případy související s genocidou, četných mizení lidí, vražd, nedovolené bránění novinářské činnosti, vyzývaní k vedení agresivních bojů, rehabilitace nacismu a dalších trestných činů. Také byl stvořen operativní štáb pro vyšetřování zločinů proti míru a bezpečností lidstva na území Ukrajiny, vedený přímo představitelem Vyšetřovacího Výboru RF. Bystrykin nevylučuje, že bude v blízkém budoucnu vytvořen mezinárodního tribunálu ohledně Ukrajiny, který dá „právní posouzení“ pro jednání jednotlivých ukrajinských činovníku a jednotlivcům z armády a nacistických praporů.

Jíž nyní se na Ukrajině velmi pečlivě shromažďují informace a tvoří seznamy jmen aktivistu na Majdanu; válečných zločinců; těch, kteří organizovali a účastnili se útoku na velvyslanectví FR v Kyjevě; žurnalisti, kteří dezinformovali obyvatele Ukrajiny a podněcovali etnickou nenávist. Na seznamu se nachází i ti, kteří se účastnili „lustrací“ a odstraňováním činovníků – lidí v sektoru veřejných služeb. Tahle práce se vede velmi pečlivě, každý fakt je dopodrobna zdokumentován, takže žádný nevinný nebude a pachatelé se trustu nevyhnou.

Zajímavý fakt: pokud se na to podíváme podrobněji, všechny aktivní destruktory čítají – národní fašisti; prodejní žurnalisti, nohsledi kyjevské junty a pomocníci v podněcování války a národní nenávisti, kteří vědomě dezinformují a dezorientují obyvatelstvo; a tzv. „lustrátoři“ a jejích správci. To vše tvoří skupinu lidí okolo asi 10 tis. Lidí. Všichni ostatní jsou obyčejní banditi, bojující za „svobodu a demokracií“. Situace hodně připomíná 90. léta, s tím rozdílem, že když koncem minulého století byl vydán příkaz na likvidací band i různých zločineckých skupin, tak ti co se dožili soudu, byli souzeni na banditizmus. Dnes ovšem budou souzeni za své zločiny proti lidskosti. A to jak jistě vít, má mnohem vyšší váhu.

Co čeká zemi a její občany? Velmi brzy nesmyslná válka na Donbasu skončí a bude mír. A co bude dál? Ty regiony, které do posledního dechu zachraňovali Donbas od separatistů s fašistickými vlajkami v rukách, se ocitnou v nezáviděníhodné pozici. Moc dobře chápou, že obyvatelé východní části země budou od nich chtít slyšet odpovědi na absolutně konkrétní otázky: „Za co jste zabíjeli naše děti? Proč jste týrali naše ženy, sestry a dcery? Nejdřív jste je znásilňovali a potom vypíchávali oči. Ve jménu čeho/koho to všechno bylo?“

Čas „hrání si na patrioty“ pomalu končí. Věřte, že nikdo z těch včerejších katů nechce vidět na prahu svého domu horníka z Donbasu, který mu z očí do očí pokládá tyto strašné, ale zároveň i oprávněné otázky. Budou ale muset odpovídat i na mnohém jednoduší dotazy typu: „kde je nábytek z mého domu? Kde jsou kalhotky a podprsenky mojí ženy?“ Ano je to tak, plenění na východě ve skutečnosti už dospělo k úplné absurdnosti.

Včerejší vrazi-dobrovolníci budou křičet: „Zrada!“ A ihned si vzpomenou na jejích nedávnou Evropskou minulost. Budou požadovat navrácení „historické spravedlnosti“, a návrat k historickým hranicím z roku 1939. „Náš vrah Stalin nás násilně připojil k SSSR! Nikdy jsme nechtěli!“, budou křičet. Ovšem ticho nezůstanou ani jiné země a postupně se přidá i Polsko, Maďarsko a Rumunsko, která v tom hluku bude požadovat vrácení území Besarábie a ostrov „Змеиный“ v Černém moři.

Spolu se stanem svědky procesů přerozdělování území Ukrajiny. Ti co ještě včera bojovali na Donbasu za svou „jedinou/celistvou Ukrajinu“ se zítra sami změní na zakořeněné separatisty. První vlaštovky jíž vzlétli. Proevropští Ukrajinci budou samozřejmě požadovat sjednocení „sousedních násilně odtržených území“, „obnovení historických hranic“. Cokoliv. Kdo by taky byl proti rozšíření státních hranic vlastního státu úkor cizích. Je ale celkem zbytečné si zde dělat jakékoliv iluze a hledat spásu tam, kde jíž není možná. Je dost pravděpodobné, že sami Ukrajinci pochytají nacisty-bojovníky a předají je Vyšetřovacímu Výboru RF. Budou následovat hodně tvrdé čistky, protože v civilizovaném světě není místo pro zloděje a vrahy. Navíc Poláci si ještě pořád moc dobře pamatují „hrdinství“ S. Bandery a masovou vraždu tisíce Poláků.

Mimochodem, malá poznámka: v Polsku jsou jíž lidé, kteří aktivně shromažďují dokumenty potvrzující vlastnictví nemovitosti a pozemků ve Lvově a jiných městech a vesnicích na západě Ukrajiny. Dokonce na předměstí zmíněného Lvova, se už teď nachází polo stavby čekající na své nájemníky, jako města duchů. Mnoho nechápavých místních obyvatel pokládá otázku „Pro koho to je?“. Však brzy zjistí, pro koho. Až Polákům začnou vracet sovětskými úřady vyvlastněné pozemky a nemovitosti, vyhazujíc Ukrajince na ulici.

Zatím podstatu probíhajících procesů chápe jen velmi malá část obyvatel. Ale ukrajinští oligarchové mají určitou úroveň uvědomení, takže většina z nich dělá, co může, aby se očistila od události na Majdanu, a začínají se obracet k Rusku. Mimochodem, 24. března na setkání s představiteli velkých společnosti, které se konalo v rámci svazu ruských průmyslníku a podnikatelů, prezidentovi Putinu položili otázku: „Měli bychom prodávat naše ukrajinská aktiva, nebo se vyplatí počkat?“. Putin na to odpověděl, že vláda se tam může změnit, ale byznys a Ukrajina zůstane.

Klan Rockefellerů padl, a oficiální odstoupení z trhu uhlovodíků není ve skutečnosti nic jiné než podepsání bezpodmínečné kapitulace. Nebo si opravdu myslíte, že Kerry (člověk Rockefellerů v administraci Obamy) letěl jen tak do Moskvy s kufříkem, který odmítal svěřit do rukou někomu jinému?

Uvnitř Spojených Státu jíž dnes můžeme sledovat pád klanu Rockefellerů – země se nachází na pokrájí občanských rozkolů a nepokojů. To co v 80. letech minulého století zaseli američtí „specialisté“ aby rozrušili Sovětský Svaz, stejné plody sklízejí i dnes na vlastním území. Bordel a skandály ve všech sférách. A k tomu ještě prezidentské volby v plném proudu. U demokratů probíhá vnitřní boj, Obama otevřeně vystoupil proti Clintonové – figurka Rockefellerů. U republikánu jsou také problémy, strana práská ve švech. Ano, samozřejmě, klan bude nadále řídit tiskárnu na dolary a může se pokusit zafinancovat nějaký další teror na zemí, aby znovu exportovali svoje problémy do světa. Každopádně teď mají příliš mnoho problému.

Vypadá to, že díky této vlně se v prezidentských závodech dostává do vedení multimiliardář Donald Trump. A stačí si poslechnout, co říká. Vždyť hovoří pravdu. Beze studu a jakéhokoliv zbytečného okecáváni hovoří otevřeně o problémech americké společnosti a způsobech jejích řešení. Jedině Trump hovoří o tom, že Amerika musí spolupracovat a dobře vycházet s Ruskem. A opět jenom Trump tvrdí, že Amerika musí přestat s politikou expanze a zaměřit se na své vlastní vnitřní problémy.

Blíží se konec nucené „dovolené“ legitimního prezidenta Ukrajiny Janukovyče. Nyní je již jasné, že jeho útěk ve skutečnosti byl jenom součástí složitého geopolitického scénáře. Tento krok byl učiněn v první řadě, jako pokus odvrátit krveprolití v zemi.

Ovšem krvežízniví podvodníci a samozvanci, kteří se dostali k moci, se nikdy nechystali zastavit, vždyť válka byla potřebná pro jejich pány. Nyní, po vítězství Putina ve třetí neviditelné světové válce, je návrat vrácení se Janukovyče zpátky na Ukrajinu hodně pravděpodobný. Bezpochyby bude důvěra v něho ze strany obyvatel Ukrajiny velmi nízká, proto se vrátí pouze jako dočasný a přechodný prezident. Jeho úkolem bude obnovit pořádek v zemí, zklidnění obyvatel a vytvoření podmínek pro předčasné prezidentské a parlamentní volby v souladu se zákonem. Spolu s Janukovyčem se vrátí i Nikolaj Azarov – politik a profesionál, který je schopen vést Ukrajinu. Má k tomu veškeré předpoklady, dobrou reputaci a vysokou úroveň důvěry ne jen Moskvy ale i Západní Evropy.

Ve skutečnosti návrat Janukovyče na post prezidenta Ukrajiny je výhodné v první řadě pro samotné Ukrajince. Mezinárodní měnový fond (organizace plně pod kontrolou Rockefellerů), který prostřednictvím zástupců junty v čele s Porošenkem, kteří se chopili moci v důsledků ozbrojené revoluce, fakticky sponzoroval fašisty a ukrajinské nacisty. Pamatujete si, jaký „královský“ dar dali svým vazalům v prosinci minulého roku? Byly vneseny změny pravidel pro úvěry od MMF, kvůli kterým bylo možné poskytnout Ukrajině další miliony. Nic podobného se ještě nikdy nestalo za celou historii fondů. Takže pokud se Janukovyč vrátí, nebude muset Ukrajina a její legitimní vedení vracet ani cent z vypůjčených miliard, pro vládu Jaceňuka a Porošenka. Protože ty peníze byly vydány samozvancům, kteří (znovu se budu opakovat) chopili moci na Ukrajině násilnou formou. A tento bod byl zaznamenán v „aktu o kapitulaci“, který podepsali Rockefelleři. Tohle budou muset hořce polknout a nevydají ani žádný zvuk. A ukrajinský lid má o čem přemýšlet.

Během prvních dvou týdnu v březnu tohoto roku na objednávku od jedné z dceřiných společnosti PricewaterhouseCoopers proběhla na Ukrajině anonymní anketa. Účast přijalo 6438 lidí po celém území Ukrajiny kromě Luhanské a Doněcké oblasti. Ptali se lidí na tři otázky. První: „Koho byste si přáli jako dalšího premiéra Ukrajiny?“. Bylo nabídnuto pět možností a)Timošenková; b)Groisman; c)Yaresko; d)Azarov; e)Jaceňuk. Výsledky: 10,1%; 6,4%; 0,5% 82,6%(!); 0,4%(!!!). Druhá otázka byla: „Koho byste si přáli jako příštího prezidenta Ukrajiny?“. Nabízené možnosti byli: a) Porošenko; b) Pinčuk; c) Janukovyč; d) Turčynov. Výsledky: 0,2% (!!!); 15,8%; 74,6% (!); 9,4%. A třetí otázkou bylo: „Chtěli byste, aby se Ukrajina vrátila do stavu před rokem 2013?“. Tři varianty: a) Ano; b) Ne; c)Těžko říct. Výsledky: 99,8% (!!!); 0,17%; 0,03%.

Čísla mluví sami za sebe. Ti co si anketu objednali byli šokování výsledkem, který byl ihned klasifikován jako tajný a nejspíše by se o něm nikdy nikdo nedozvěděl, pokud by se toho neúčastnil jeden z naších (ruských) analytiků. Nabízí se otázka: „Proč lidi na Ukrajině mlčí a trpí?“, vždyť výsledek ankety odráží reálnou náladu Ukrajinců. Odpověď na tuto otázku je zřejmá – prezident Porošenko (jak mu říkají lidé na Ukrajině) nemá příliš v lásce kritiku, žádnou. A ze všeho nejvíc kritiku jeho vlastní osoby. Proto teď na Ukrajině dochází k velmi zvláštním událostem připomínající represe. Jeden případ – Jurij Pavlenko, který v Vinici byl odsouzen ke 4,5 rokům, za to že na veřejnosti roztrhal portrét „všemi oblíbeného“ Porošenka. To je přesně ten důvod proč lidé mlčí, trest „čokoládového pána“ může být příliš veliký. Svoboda slova na Ukrajině neexistuje, prospívá teror a odpor vůči všem lidským hodnotám, včetně ústavního práva na svobodu občana. Masmediální úplatkářství je přímo do oči bijící. Žurnalistika jako profese je téměř zničená, protože objektivní profesionálové jsou pro Péťu k ničemu a ne každý chce tančit, jak on píská. Proto se do TV a novin přijímají užiteční idioti, kteří jsou schopni za peníze prodat i vlastní matku a kteří úmyslně šíří hysterií v zemi. Profese novináře v dnešní Ukrajině je více ponižující než prostituce.

Naštěstí éra nicnedělání pomalu končí. Čas zahojí všechny rány. Klany přicházejí a odcházejí, ale život jde nezadržitelně dál. Další mezník v historii lidstva pomalu končí. Velmi brzy mezinárodní tribunál vynese verdikt, viníci budou potrestání, prach se usadí a lidstvo čeká dalších padesát klidných let, zaručené multipolárním světem. To je to vítězství, které Putin získal ve třetí světové válce. A naštěstí už velmi brzy lidstvo zase uslyší hlasitý jásot: „Ať žije král!“.

Ivan Jakovlev

Překlad: Jevhenij Grek
Zdroj: nakanune.ru

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 350 Kč, půlroční 175 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk

 Publikoval 9:22

Je nám líto, ale formulář pro přidávání komentářů je momentálně uzavřen.