Říj 242014
 

Byla téměř půlnoc a z balkónu jsem pozorovala rozzářenou Prahu. Miluji tento neopakovatelný pohled. Svítí okna hotelů, domů, bytů, letadla odlétají a přilétají podle stálého harmonogramu. Jednou se mi manželka jednoho pilota, která ke mně přišla na výklad, svěřila, že se vždy než odejde do práce, pohádají. Upozornila jsem ji ale, že by její manžel měl odcházet do práce v klidu, protože má zodpovědnost za spoustu lidských životů a měl by proto být maximálně koncentrovaný. Dodnes si pamatuji její překvapený výraz…

Když už píšu o létání, vzpomněla jsem si, jak jsem v jedné soutěži vyhrála let balonem. Ubytovali nás v luxusním hotelu v Praze a ráno byly přistaveny terénní vozy, které nás měly odvézt k místu startu. Když jsem otevřela dveře, tak první, co jsem řekla, bylo: „No nazdar, to dopadne.“ Pilotka balónu na mě pohlédla a řekla odměřeně: „Paní, já mám za sebou 400 letů.“ A já na to: „To neznamená, že ten 401. dopadne dobře.“ Věděla jsem, že to bude mít háček, ale celkově jsem situaci zhodnotila jako zvladatelnou. Letěli jsme z Konopiště a měli výhled na krajinu jako z pohádky. Pod námi byl fotbalový zápas, hrající si děti, a najednou jsem zbystřila. „A je to tady!“

Začali jsme klesat. Když jsem se zeptala, proč jsme jen kousek nad elektrickými dráty, pilotka mi odpověděla, že se připravujeme na nouzové přistání. Nebylo to pro mne žádné překvapení. Dosedli jsme jemně na zem, koš se překlopil a my z něj začali pomaloučku jeden po druhém vylézat. Když jsem se vybatolila, stála nade mnou paní s těhotenským bříškem. Celá obec se seběhla. Já v poli na kolenou, nade mnou rodička a vpravo hřbitov. Ten jsme naštěstí nepotřebovali. Stalo se, že přestal fungovat jeden hořák a pilotka nechtěla riskovat let nad lesem.

Ano, každý má intuici. Někdo více, jiný méně vyvinutou. Je dobré ji vnímat a naučit se s ní pracovat. Jednoduchou technikou je ptát se sama sebe. Vzpomeňte si, jaké máte nejoblíbenější a naopak nejméně oblíbené jídlo. Pak si řekněte, dám si to oblíbené. Pocit, který budete mít, si zapamatujte. Potom si řekněte, že budete mít na oběd neoblíbené jídlo a zapamatujte si i tento pocit. Máte dva pocity. Ten příjemný je odpověď Ano a ten nepříjemný je odpověď Ne. A tak se můžete učit ptát sami sebe, jestli je pro Vás ta či ona situaci vhodná, nebo zda se máte rozhodnout pro to či ono. Je to velmi jednoduchá, ale účinná technika.

Ludmila Kartousková, kartářka a terapeutka
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel

Časopis si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz  (roční předplatné 350 Kč, půlroční 175 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk

 Publikoval 9:29

Je nám líto, ale formulář pro přidávání komentářů je momentálně uzavřen.