Čvn 062014
 

Nyní nahlédneme na konec středověku a do novověku, v nichž se začaly formovat a utvářet obory koncentrující vědomosti a poznatky o přírodě, člověku, vesmíru a vztahu mezi nimi. Toto období můžeme směle pojmenovat Evropou magickou. V tomto období roste zájem o tajemno a spiritualitu, lidé se začínají zajímat o věci mezi nebem a zemí, církve už nedávají odpovědi na všechny kladené otázky.

Vzniká postoj, že všechny naše přání a tužby už nemusí plnit pouze bůh, že i člověk může být strůjcem a zasahovat do lidských osudů. A právě magie a alchymie byly obory, v nichž nacházela vykuřovadla velké uplatnění. Ostatně, je tomu tak dodnes. Vznikaly základy toho, čemu dnes říkáme biodynamické hospodaření, zkoumaly se vlastnosti rostlin a bylin s ohledem na roční i denní dobu, postavení planet či místo výskytu. Své uplatnění neměly jen tradiční vykuřovací rostliny, ale s požadavky na magické rituály a změněné stavy vědomí v nich se začaly používat i spíše staronové, většinou jedovaté či psychotropní rostliny, které v sobě nesly schopnost dostávat člověka do jiné reality a tam mu pomáhat nalézat na mnoho otázek odpovědi, jež byly v tomto světě nedostupné či nepochopitelné.

Vykuřovadla se začínají třídit podle svých účinků a použití, podle toho, čeho chtěl ten který mág dosáhnout, je také stanoveno pořadí, v němž se následně spalují. Můžeme už doložit rozdělení na kuřidla přípravná, ta očišťují místo konaného rituálu, dále na exaltační, které mají za úkol změnit vědomí mága, mezi ně patří právě ony psychoaktivní rostliny, materializační kuřidla zase pomáhala zhmotnit přivolávané jevy a entity, naproti tomu obranná je pomáhala zahnat či vypudit po skončení magického obřadu.

Rozrůstá se i seznam použitých kuřidel. Magická praxe už nesahá pouze do rostlinné říše, uplatnění nachází také živočichové či nerosty. Žádnou výjimkou nejsou směsi, jež obsahují zvířecí krev nebo jejich orgány – často se sušily a mlela celá zvířata. Netopýr, krtek, kohout či kočka byly velmi oblíbené. Mnohdy se přidávaly i zvířecí a lidské výkaly, opičí trus, panenská moč nebo sperma oběšence, to byly opravdu drahocenné položky. Sami si jistě uděláte obrázek o vůni, kterou tato vykuřovadla vydávala, ale mágové hodnotili především účinek.

Proslulost získaly i dvě substance, jež se těší nemalému zájmu dodnes. Jsou to ambra a pižmo. Ambra, patologický výměšek vorvaně, a pižmo, pachová žláza malého jelínka (na snímku), žijícího v Himaláji, se proslavily nejen jako magická kuřidla, ale hlavně jako materiály používané ve voňavkářství.

Doba, kterou jsem nyní popisoval, byla pomyslným vrcholem užívání kuřidel v Evropě, neboť je používaly ve velkém měřítku takřka všechny vrstvy tehdejší populace. Její konec nastal s rozvojem toho, čemu říkáme moderní věda – medicína a farmacie zhruba před 200 až 150 lety.

Michael Rymer, znalec a přímý dovozce vykuřovadel
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel

 Publikoval 9:34

Je nám líto, ale formulář pro přidávání komentářů je momentálně uzavřen.