Říj 242013
 

Mystická řeka Izraele, jejíž název bychom v mnoha podobách a lokalitách s převzatými názvy nalezli po celém světě, je skutečně biblickou vodou, symbolizující pramen poznání a očisty. Jordán je největším vodním tokem Izraele s délkou 250 kilometrů, lemující Velkou příkopovou propadlinu a zároveň vytvářející hranici mezi Izraelem, Jordánskem a palestinskou enklávou tzv. Západního břehu Jordánu. Protéká již zmiňovaným Galilejským jezerem a stává se jediným přítokem Mrtvého moře.

Je jednou z nejposvátnějších světových řek, vizionářka Anna Kateřina Emmerichová jej ve svých vizích popisuje jako mystickou řeku, založenou již při tvorbě světa Stvořitelem za speciálním účelem očisty a posvěcení.

Proto i Jan Křtitel, neodmyslitelně spojen s tímto křestním tokem, budoval křestní místa, aby zval izraelský lid ke změně smýšlení a čistotě života. Místo, kde pokřtil samotného Ježíše, se nachází v blízkosti Jericha v Judské poušti u historické Bethabary (dnes Qasr Al Yahud) a bylo zpřístupněno po letitých sporech teprve nedávno, na konci ledna 2011.

Přejít Jordán, řeku všech nadějí, jak zpívá Helena Vondráčková ve známé písni, by dnes nebyl takový problém, protože nároky na pitnou vodu narůstají rok od roku nejen ze strany Izraele, a tak pokud se v Ježíšově éře přepravovali přes Jordán na vorech nebo v době starozákonní museli za pomoci Archy úmluvy rozdělit vody u Jericha pro jejich mohutnost, aby tak pospolitost putujících izraelských mohla projít suchou nohou, dnes by to takový problém nemusel být, protože z bájného biblického toku zůstává říčka velikosti naší Svratky nebo Chrudimky.

Vzrůstající spotřeba jordánské vody se stává příčinou vysychání Mrtvého moře, jehož hladina každoročně citelně poklesává, a Izrael s Jordánskem vedou komplikovaná jednání o umělém zavodnění Mrtvého moře z Akabského zálivu s varovně zdviženým prstem mnohých ekologických organizací.

Skutečně krásnou scenérii vytváří řeka na horním toku pod horou Hermon, kde pramení na jejím úpatí jeden ze tří pramenů. Ne nadarmo se toto místo nazývá Banyas, kde mnozí cestovatelé uslyší univerzální pojem pro lázně, které zde vybudovali v antickém období a dodnes mohou turisté objevovat archeologické zbytky Caesareje Filipovy, města, které bylo pojmenováno po jednom z Herodových synů.

Tři prameny – každý se nachází v jiném státě – se setkávají v bažinaté oblasti Chulského údolí, které je pozůstatkem velkého jezera, a vody potom míří na jih v poměrně prudkém spádu, neboť již Tiberiadské jezero se nachází asi 213 metrů pod hladinou světových moří. Pod Tiberiadským jezerem se do Jordánu vlévá říčka Jarmúk, která odděluje Golanské výšiny od Jordánska a z východu je tok řeky posílen v dolní části naproti palestinskému území vodami potoka Jabok. Tolik tedy sporé napájení této bájné biblické řeky, která se vlévá do Mrtvého moře téměř 420 metrů pod hladinou světových oceánů.

Řeka Jordán hrála v biblických dobách velmi významnou roli. Stala se místem působení proroků, svým pláštěm ji podle legendy dokázal rozdělit prorok Eliáš i jeho žák Elizeus, sehrála úlohu při osídlování jednotlivými izraelskými kmeny při návratu z egyptského otroctví, stala se přípravou na příchod Mesiáše v dobách působení Jana Křtitele a podél Jordánu často putoval, i jeho vodami se brodil, samotný Ježíš.

Mystickou křestní vodu nosíval za pasem v duté trubici nejen Jan, ale také Ježíšovi žáci, aby do křestní vody, kdekoli v Izraeli, přilévali pár kapek z jordánského toku. Spolu s vodami řeky se ve svém putování přesuneme na jih Izraele, tedy do oblasti Judska, o tom však až v příštím díle.

Rudolf Špaček, farář Církve čs. husitské
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel

 Publikoval 10:24

Je nám líto, ale formulář pro přidávání komentářů je momentálně uzavřen.