Říj 082013
 

Už potřetí se scházíme u seriálu Krajinotvorba. V předchozích dílech jsme se seznámili se základními principy a konkrétními případy. Věnovali jsme se převážně popisu vnitřních dějů, pomocí kterých můžeme působit na realitu, jež nás obklopuje (tedy spíše námi prostupuje). Nyní se věnujme rovině zdánlivě vnější, aby naše praktická činnost v krajině nabyla efektivity a my se hlouběji seznámili s možnostmi spolupráce na všeobecné nápravě.

Každý chápeme, že jakákoli Tvorba je efektivnější, pokud je dělána ve spolupráci. Oproti nátlaku či manipulaci, které vidíme jako společenský standard, jde totiž o novou kvalitativní úroveň.

K tomu, abychom se dočkali toužebné změny přístupu, například v politice či ve společnosti obecně, je potřeba zesílit dané „vzory“ v kolektivním vědomí národa, popřípadě planety. Toho však dosáhneme jedině tak, že mnozí se těmito „vzory“ přímo stanou. To však neznamená nasadit důležitý tajemný výraz a dávat na odiv své tituly z pochybných „značkových“ zasvěcení, apod. Je to spíše skromnost a tichá moudrost. Taková dobrosrdečná babička ze zahrádky má pak větší magickou moc než „velmistr 30 druhů reiki“. Tato naše modelová babička je díky své přirozeně dosažené vibraci přímo obklopena jemnými přírodními bytůstkami, pokorou a andělskou hierarchií. Střeží ji i jiné velice silné jemnohmotné bytosti zcela ze své vůle, elementy jsou pak potěšeny i letmým kontaktem. Plody z její zahrady jsou rajsky lahodné, děti ji milují a ona je nechává být přirozenými. Svou energií tisíckrát převyšuje nedalekou, pomlouvající skupinku „kamarádek“, i když si to sama možná nemyslí (spíše o tom ani nepřemýšlí).

Ne každý máme ale tolik času a prostoru pro přirozenou a klidnou cestu, proto si ji urychlujeme vědomým duchovním dospíváním. Jednou z nejrychlejších a zároveň harmonických cest je právě vědomá spolupráce s jemnohmotnými bytostmi. Každý jsme byli dítětem a slyšeli mnoho pohádek o různých vílách a skřítcích. Tyto pohádky jsou však často jakousi zidealizovanou verzí původních druidských mystérií. Pokusme se znovu oživit nespoutanost dětské představivosti, neboť tak se nejsnáze přiblížíme ke skutečné jasnovidnosti. Hledíme-li na rozkvetlou louku, představme si, jaká asi „pohádková“ stvoření tu jsou přítomna a co tu dělají. Pak se již navázání kontaktu přímo vybízí. Opakováním této praxe se postupně podvědomí osvobodí od předsudků a naše jemné smysly se postupně vytříbí k pravdivějšímu vnímání. Některé děti to mají přirozeně, a proto by v tom měly být podporovány navzdory propagandě komunisticko-korporátního vzdělání, či nejčastěji strachu rodičů.

Projděme si tedy alespoň několik základních rovin, ve kterých a na čem můžeme s jemnohmotnými bytostmi spolupracovat:

Agharta – vnitřní Země
Vnímáme-li Zemi jako „průsvitnou“, či dutou, nemůžeme si nevšimnout rozlehlých vnitřních říší. Agharta, se svým „hlavním městem“ Shamballou, je místem mnoha velice rozvinutých bytostí z minulých pozemských civilizací a také mimozemských inteligencí. Můžeme se od nich učit o dynamických zákonitostech zemských energetických proudů, o principech EM pole planety, o jádru Země (vnitřní Slunce) a Amenti. Jsou také strážci mysterií Početí a Evoluce. Dobrému srdci rádi propůjčí nejrůznější Knihy moudrosti, provedou ho akašickým záznamem o pravdivé historii Země, či budoucích pravděpodobností, objasní všemožné skryté motivace politických událostí či pomohou s aktivací samoléčebných mechanismů těla. Nejde však o zasvěcovací systém stejného jména, který používá pouhé astrální egregory (taková a podobná „zasvěcení“ po smrti mizí!).

Přírodní a elementární říše
Naši regeneraci, růst a tlení v přírodě, interakci druhů, počasí a veškeré přírodní pochody vůbec umožňují a řídí tyto bytosti. Co je pro někoho pouhé plasma, světlo, náboj, či kupříkladu biochemie půdních dějů, vnímá citlivec třeba jako jemnohmotnou bytost, kdy tanec částic představuje její hmotnou formu. Elementární a přírodní síly je tedy nutno respektovat jako vědomé inteligence. Cítí-li lásku, respekt, touhu spolupracovat pro Jednotu, jsou ochotny člověku pomoci. Opravdu ryzím lidem mohou prozradit i svá jména.

Člověk svým srdcem dokáže resonovat se všemi zástupci zvířecí, rostlinné a minerální říše. Jejich rozlišením, prozářením, případně transformací těchto archetypů na vnitřní úrovni, objevujeme regenerační a samoléčebné procesy těla, a umožňuje nám to i vědomou komunikaci s nimi. Láska lidského srdce tak obnovuje přírodu, jež zase uzdravuje nás. Dochází tak ke všeobecné regeneraci a spravedlivé Tvorbě.

Jak se však potom vyjevuje dnešní nevědomá technologie? Myslíte snad, že vědomá civilizace orá zemi pluhem, či řeže vzduch mikrovlnami? Jak bychom se cítili, kdyby byly v bezprostředním okolí neustále zapnuté „sirény“ a všude by lítaly „střely“? Podobně oni vnímají samozřejmosti našeho moderního života. Cítíte-li ze strojově vyráběných věcí určitý chlad, nahraďte je těmi dělanými s láskou. Alespoň pár květin v městském bytě, hlavně však interakce s nimi, pokud to dovolíme, může hloubkou svého poselství nahradit i lecjakou cestu do Tibetu :-).

Obraťme se proto raději k možnostem těla, kam Prozřetelnost integrovala vše možné a potřebné.

Příště dokončíme popis základních rovin, povíme si o metodice vědomé spolupráce, a o možnostech, které nám přináší.

Kryštof Koucký, mystik
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel

 Publikoval 9:04

Je nám líto, ale formulář pro přidávání komentářů je momentálně uzavřen.