Dub 232013
 

Ájurvéda je tradiční indický léčebný systém. Indická filosofie byla koncipována v období 16. – 9. stol. př. n. l., a později sepsána do čtyř knih – véd, které jsou nejstaršími literárními památkami indoevropského společenství. Originály jsou v jazyce védském, (starším než sánskrt), a obsahují základy staroindického lékařství v proslulé knize ájurvédy. Sánskrtské slovo „ájur“ (ájus) znamená „dlouhý život“. Ájurvéda je tedy vědou o dlouhém a plnohodnotném žití.

Podle staroindické tradice je tělo i všechny jeho části složeno z 5 elementů: země, voda, oheň, vzduch a prostor – éter. V jednotlivých orgánech a tkáních jsou tyto elementy akcentovány nestejně, a také jejich podíl na funkcích a činnostech jednotlivých orgánů je různý. I strava je podle staroindické medicíny složena z těchto pěti základních prvků. Vývoj a růst těla je přímo závislý na jeho výživě, a těchto pět prvků vždy znovu naplňuje a vyživuje právě odpovídající části v našem těle. Podle ájurvédy je člověk mikrokosmem uprostřed makrokosmu, a mikrokosmos obsahuje všechny prvky, které jsou v makrokosmu obsaženy.

Znalost uvedených pěti elementů je nezbytná i k určování látek, které mohou nemocnému pomoci i jako léky. Tato starověká pozorování jsou v naprostém souladu s nejnovějšími poznatky experimentální medicíny. Zásadní rozdíl mezi moderní medicínou a ájurvédou je ve filosofickém přístupu a jejímu důrazu na smyslové vyšetření nemocného orgánu. Ájurvéda – na rozdíl od západní medicíny – vymezuje zdraví pozitivně, nikoli jen jako nepřítomnost nemoci. Zdraví je podle ní úzce spjato s fyzickým, psychickým, sociálním, morálním a duchovním prospíváním člověka. Jak moderně působí tato koncepce, porovnáme-li ji s nejnovější definicí pojmu zdraví, ke které se teprve nedávno dopracovala Světová zdravotnická organizace. Nejstarší a nejnovější medicína si v těchto definicích přes staletí podávají ruce.

Ájurvédské lékařství je vědou o promyšleném způsobu života, která určuje pravidla pro dlouhý, hodnotný a zdravý život, chápaný jako jednotu těla, smyslů, duše a ducha. Ájurvéda neustále zdůrazňuje, že zdravé lidské tělo je výsledkem zdravé výživy – zdraví je závislé na stravě, zažívání, vstřebávání a látkové výměně. Člověk je zdráv tehdy, jsou-li tělo, smysly, duše a duch ve vzájemném míru, nemoc je pak výsledkem nerovnováhy, tj. převahy jednoho faktoru, a tedy vzájemným nesouladem.

Psyché (duše) a soma (tělo) nejsou v ájurvédě oddělené principy; přístup k člověku je tady komplexní. Ájurvédické léky jsou převážně rostlinného původu, část je však původu minerálního nebo živočišného. Hlavní roli v terapii však hraje dietetika. Výživou jsou zde ovlivňovány nejen tělesné nemoci, ale i duševní aktivita. Jednotlivé složky výživy klasifikuje ájurvéda podle fyzikálních vlastností stravy, podle chuťových vlastností, podle léčivých účinků a také podle změn, které strava prodělává v procesu trávení. Celkové hodnocení stravy pak sumarizuje to, co ve stravě nemocného převažuje, čemu dává přednost a co naopak ve stravě opomíjí.

V dnešní Indii je ájurvéda testována moderními vědeckými metodami, které stále znovu prokazují, že mnohatisícileté moudrosti jsou pravdami, které nestárnou. Stále platí zásada, že je třeba předcházet nerovnováze a léčit znovudosahováním rovnováhy. To platí jak pro oblast hmotnou – (tělo, výživa, léky), tak pro oblast psychickou a sociální. Filosofie, která je základem ájurvédy, je absolutně logická, a řada v ní obsažených prvků se shoduje s poznatky současné medicíny.

Teoretické znalosti ájurvédského lékaře si ve svém rozsahu nic nezadají s teoretickými znalostmi západních lékařů, a mnohé ájurvédští lékaři objevili už dávno před svými evropskými kolegy. Dnes, kdy Evropa konečně začíná znovu zkoumat vědění neevropských zemí, a kdy je konečně ochotna i k jisté dávce pokory, snad můžeme doufat, že poznání staroindických lékařů bude pomáhat i našim pacientům.

Dana Urbancová, hledání pravidel a zákonitostí světa
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel

 Publikoval 9:48

Je nám líto, ale formulář pro přidávání komentářů je momentálně uzavřen.