Dub 112013
 

O tom, že ve starověku existovaly kontakty mezi Starým a Novým světem, svědčí dnes možná už několik indicií, vesměs popíraných oficiální vědou. Hlavním důvodem pro tento postoj byl časový nesoulad mezi civilizacemi na evropském, případně africkém, a americkém světadílu. Překvapivé stáří pyramid v Caralu v Peru je však začalo nečekaně a hlavně nezpochybitelně sbližovat.

Dlouho se předpokládalo, že nejstarší americké pyramidy pocházejí z období kolem roku 1000 př. n. l. (Kaminaljuyú, Guatemala), a nezdálo se, že bude někdy třeba tuto základní informaci nějakým způsobem měnit.

Proč vědci ignorovali Sechín?
Lavinu velmi pozoruhodných nálezů zahájily objevy na peruánském archeologickém nalezišti Sechín na soutoku řek Casma a Sechín přibližně 370 km severně od Limy a asi deset kilometrů od břehu Tichého oceánu. Rozsáhlý komplex se sestává z řady různých staveb a rozkládá se na rozloze odhadované na deset kilometrů čtverečních.

I když Sechín objevil už v roce 1937 (!) peruánský badatel Julius César Tello (1880 – 1947), to nejdůležitější vyšlo najevo až koncem minulého století. Tehdy se podařilo, a to nezpochybnitelně, pomocí radioaktivního izotopu uhlíku C 14, datovat dřevěnou vzpěru nalezenou uvnitř jedné z tamních pyramid až do roku 1600 př. n. l. Tím se Sechín rázem ocitl na archeologickém výsluní.

Proč však trvalo tak dlouho, než došlo k tak zásadnímu objevu, když radiokarbonovou metodu datování objevil americký fyzik W. F. Libby už roku 1946 a v roce 1960 za ni získal Nobelovu cenu?

Archeologové prostě do té doby věnovali pozornost dostupnějším peruánským památkám a objevy J. C. Telloa zůstávaly dlouho stranou. Možná i proto, že Tello byl původem indián, jehož mateřštinou byla kečuánština. A i když vystudoval na Harvardu antropologii, dařilo se mu články o svých objevech publikovat pouze v okrajových periodikách, takže je mnohdy neznali ani ti odborníci, kteří byli schopni číst ve španělštině.

Caral – nejstarší město Ameriky
Senzační objev, který posunul jihoamerické předkolumbovské dějiny o takový kus v čase zpět, nezůstal ojedinělý. Přišel Caral, lakonicky popisovaný jako „nejstarší město v Americe“. Jde o archeologické naleziště, nacházející se přibližně 200 km od Limy, jedno z asi třiceti sídlišť kultury nazývané Norte Chico. Ani tady nechybí obligátní pyramidy, objevené už v roce 1948 (!) Paulem Kosokem (1896 – 1959), který se proslavil svým objevem linií na pláni Nazca. Caralu nevěnoval v té době mnoho pozornosti. Zdálo se mu, že tam chybí artefakty, především keramické, které se v té době považovaly pro andské kultury za typické. Tehdy prostě platilo, že kde není keramika, nemůže být ani civilizace.

O téměř padesát let později toto místo učarovalo peruánské archeoložce Ruth Shadyové (1946). Dostala se tam poprvé v roce 1994 vlastně náhodou, když vzhledem k nepokojům v zemi hledala nějaké údolí pokud možno nedaleko Limy, které nebylo ještě prozkoumáno.

Stále se ale mělo za to, že Caral za žádný další průzkum nestojí, protože tam stále ještě nebyl objeven ani jediný keramický střep. A stejně jako za Kosokových časů odborníci nepředpokládali, že by se jakákoliv civilizace obešla bez keramiky a zemědělství a vystačila jen s lovem a sběrem, byť v tomto případě mohla využívat díky blízkosti Tichého oceánu i tzv. mořské zdroje.

Civilizace bez keramiky
Doktorka Shadyová (na snímku vlevo nahoře přednáší o svých objevech na prestižní Národní univerzitě San Marco v Limě) však získala na dva měsíce finanční podporu National Geographic Society právě proto, aby se v Caralu pokusila najít onu „chybějící“ keramiku. To se jí tehdy nepodařilo a nezískala potom ani podporu z žádného jiného zdroje.

V letech 1996 – 1999 tedy Caral zkoumala na vlastní náklady, případně s pomocí studentů, jimž však musela, rovněž ze svého, platit alespoň stravu.

Její chvíle slávy nastala, když ji starosta z nedaleké vesnice, zvědavý, co to tam asi v tom údolí může být, půjčil dva obecní pracovníky, a sousední starosta rovněž. Největší kus práce však odvedla peruánská armáda, jejíž představitele Shadyová rovněž získala pro spolupráci. Vojáci odkopali vršek jednoho z pahorku a uvnitř něj narazili na kamennou pyramidu, jasný znak pokročilé civilizace – byť neznalé keramiky.

Pro dataci pomocí C 14 se podařilo objevit zbytky rákosových pytlů, v nichž nosili stavebníci kameny na stavbu. A ukázalo se, že jsou staré až 4700 let! Tedy ještě o tisíc let starší, než výše zmíněný Sechín. Některé objekty v Caralu bylo možné dokonce datovat až do roku 3000 př. n. l., čímž se stávají podle oficiální archeologie regulérními současníky egyptských pyramid.

Teď si ještě archeologové musí na tuto překvapivou informaci přivyknout natolik, aby v jejím světle dokázali přehodnotit dosavadní náhledy na dějiny civilizací Starého a Nového světa a jejich možné kontakty.

JUDr. Jitka Lenková, publicistka a badatelka
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel

 Publikoval 9:33

Je nám líto, ale formulář pro přidávání komentářů je momentálně uzavřen.