Bylinky smotané do svazků jsou tradičním a oblíbeným způsobem vykuřování, které bylo běžné mezi severoamerickými Indiány. Tento svazek pomalu hoří a je to ideální způsob, jak očistit okolní prostor. Pokud máte zahradu, je velká šance, že základní ingredience máte k dispozici. Oblíbené a vhodné byliny na vykuřovací svazek jsou: bílá šalvěj, cedr, zubří tráva, pelyněk černobýl.

Číst dále »

V evropských poměrech začala vykuřovadla nabývat na přelomu starověku a novověku na své důležitosti a významu. Je to již v církevních kruzích v této době nepostradatelný obětní prvek, ale stává se i součástí lidové medicíny a postupně proniká do vědění, jež se znovu dostává mezi prostý lid. Po dobách rozkolísaných a nejistých se poměry v Evropě na přelomu prvního tisíciletí, kdy již můžeme vystopovat první známky a náznaky novověkého pojetí, či spíše jeho první záblesky v osvícených myslích, přichází postupně s rozvojem těchto myšlenek a idejí také Evropa magická.

Číst dále »

Počátky používání vykuřovadel se datují zhruba do doby, kdy začal člověk, či spíše naši vývojoví předkové, používat oheň. Podle současných odhadů to mohlo být někdy před jedním až dvěma miliony let. Nemáme sice žádné přímé důkazy o jejich užití, ovšem naše předpoklady o pálení vykuřovadel jsou vysoce pravděpodobné. První, o co se můžeme skutečně opřít, jsou archeologické vykopávky, jež odkrývají pohřebiště stará zhruba 60 000 let a v nichž byly nalezeny zbytky spálených částí rostlin, jako byl jalovec, pelyněk nebo durman, a sloužily jako vykuřovací látky, jež měly pomoci zemřelým v cestě na onen svět.

Číst dále »